O mně a mé práci

Kdo jsem

Vždy mě zajímali lidé a fascinovaly jejich příběhy, nicméně studium personalistiky mi ukázalo, že můj zájem o lidskou duši je hlubší než jen na úrovni lidských zdrojů a rozhodla jsem se pro psychologii. Při studiu jsem pracovala jako vedoucí recepce a personalistka v jednom malém hotelu. Po absolvování dobrovolnického výjezdu do uprchlického tábora v Srbsku jsem se rozhodla opustit komerční sféru a pracovat pouze v neziskovém sektoru či pomáhajících profesích. Tak mě život zavedl do Café na půl cesty, kde jsem při práci za barem měla možnost vidět, jaké překážky v každodenním životě musí překonávat lidé se závažným duševním onemocněním, kterým kavárna poskytuje bezpečné pracoviště.

Již na studiích jsem otěhotněla se synem Samuelem, jehož účast na přednáškách vykouzlila mnohé úsměvy. Po státních závěrečných zkouškách jsem hledala pracoviště, které by bylo vlídné k mateřskému životu, a tak jsem zakotvila jako psycholog v Domově pro seniory na Hájích, kde máme dětskou skupinu. V profesním životě se jedná o zásadní zlom, práce se starými lidmi mě nadchla. Především pro lidskost a hluboký smysl toho co dělám. My psychologové jsme navíc tak trochu sběratelé příběhů a s lidmi v závěru života víte, jak ten příběh skončí.  

Profesní zaměření

Po narození dcery Kamily jsem zahájila doktorandské studium oboru Dlouhověkosti. Dále jsem se začala věnovat vlastní praxi a převzala vedení podpůrné skupinky pro mámy a začala poskytovat individuální konzultace pro dospělé klienty.

Téma rodičovství je mi blízké, jsem máma dvou dětí a vím, jak náročné je v téhle roli obstát. Dle studií až 81% matek malých dětí zažívá pocit osamělosti, z toho důvodu mi podpůrná skupina přijde smysluplná. Zároveň jsou dnešní mámy pod velkým tlakem všech možných receptů a rad, jak by to mělo být. Je těžké se zorientovat, protože každá chceme ve výsledku být dobrou mámou a takové hodnotící soudy v nás mohou zasít semínko pochybností. Věřím ale, že každá děláme, co můžeme a na mateřskou roli neexistuje návod nebo šablona, jak by to mělo být. Každý jsme jedinečný a každému vyhovuje něco jiného a je to tak v pořádku.

Jsem absolventka pětiletého psychoterapeutického výcviku v přístupu zaměřeném na člověka dle C. Rogerse, který mi umožňuje samostatnou práci s klienty pod supervizí, kterou pravidelně podstupuji u PhDr. Venduly Junkové. Výcvik probíhal v anglickém jazyce, proto mohu pracovat i v angličtině. Docházím na psychoterapii v rámci péče o duševní zdraví a je to i součást komplexního vzdělávání v psychoterapii. Pracuji s respektem ke každému člověku a jeho příběhu. Věřím, že každý je odborníkem na svůj vlastní život a mojí rolí je doprovázení a bezpodmínečné přijetí klienta. Terapeutický proces je o vztahu, ve kterém se má klient cítit bezpečně, sám sebou a přijatý takový, jaký je.